Obsah:
- Jazyky Mexika
- Mexické domorodé jazyky a počet mluvčích
- Mezinárodní den mateřského jazyka
- Budoucnost domorodých jazyků Mexika
Mexiko je velmi různorodá země, a to jak biologicky (to je považováno za megadiverse, a patří mezi pět nejlepších zemí na světě, pokud jde o biologickou rozmanitost) a kulturně. Španělština je oficiálním jazykem Mexika a více než 60% obyvatelstva je městizo, tedy směs domorodého a evropského dědictví. Ale domorodé skupiny tvoří významnou část populace a mnoho z těchto skupin stále zachovává své tradice a mluví svým jazykem.
Mexiko patří mezi deset nejlepších zemí s největší jazykovou rozmanitostí na světě a druhá v počtu živých jazyků v Americe
Jazyky Mexika
Mexická vláda uznává 68 domorodých jazyků, které jsou dodnes mluvené, i když zvažují varianty těchto jazyků, které v některých případech mohou být považovány za odlišné jazyky samotné, mohli bychom počítat stovky. Tyto jazyky pramení z přibližně 11 různých jazykových rodin. Mnozí z nich mají bohužel málo řečníků nebo mluvčích, kteří jsou v pokročilém věku, takže jim hrozí, že v následujících letech zmizí. Spolu s jazykem se také ztratí mnoho aspektů kultury.
Následující tabulka ukazuje domorodé jazyky mluvené v Mexiku se jménem jazyka jak to je voláno reproduktory toho jazyka se objevit v závorkách a počtu reproduktorů.
Mexické domorodé jazyky a počet mluvčích
| Náhuatl | 2,563,000 |
| Maya | 1,490,000 |
| Zapoteco (Diidzaj) | 785,000 |
| Mixteco (ñuu savi) | 764,000 |
| Otomí (ñahñu) | 566,000 |
| Tzeltal (k'op) | 547,000 |
| Tzotzil nebo (batzil k'op) | 514,000 |
| Totonaca (tachihuiin) | 410,000 |
| Mazateco (ha shuta enima) | 339,000 |
| Chol | 274,000 |
| Mazahua (jñatio) | 254,000 |
| Huasteco (česnek) | 247,000 |
| Chinanteco (tsa jujmi) | 224,000 |
| Purépecha (tarasco) | 204,000 |
| Mixe (ayook) | 188,000 |
| Tlapaneco (mepha) | 146,000 |
| Tarahumara (rarámuri) | 122,000 |
| ZOO (o'de püt) | 88,000 |
| Mayo (yoreme) | 78,000 |
| Tojolabal (tojolwinik otik) | 74,000 |
| Chontal de Tabasco (yokot'an) | 72,000 |
| Popoluca | 69,000 |
| Chatino (cha'cña) | 66,000 |
| Amuzgo (tzañcue) | 63,000 |
| Huichol (wirrárica) | 55,000 |
| Tepehuán (o'dam) | 44,000 |
| Triqui (driki) | 36,000 |
| Popoloca | 28,000 |
| Cora (naayeri) | 27,000 |
| Kanjobal | (27,000) |
| Yaqui (yoreme) | 25,000 |
| Cuicateco (nduudu yu) | 24,000 |
| Mame (qyool) | 24,000 |
| Huave (mero ikooc) | 23,000 |
| Tepehua (hamasipini) | 17,000 |
| Pame (xigüe) | 14,000 |
| Chontal de Oaxaca (slijuala xanuk) | 13,000 |
| Chuj | 3,900 |
| Chichimeca jonaz (uza) | 3,100 |
| Guarijío (varojío) | 3,000 |
| Matlatzinca (botuná) | 1,800 |
| Kekchí | 1,700 |
| Chocholteca (chocho) | 1,600 |
| Pima (otam) | 1,600 |
| Jacalteco (abxubal) | 1,300 |
| Ocuilteco (tlahuica) | 1,100 |
| Seri (konkaak) | 910 |
| Quiché | 640 |
| Ixcateco | 620 |
| Cakchiquel | 610 |
| Kikapú (kikapoa) | 580 |
| Motozintleco (mochó) | 500 |
| Paipai (akwa'ala) | 410 |
| Kumiai (kamia) | 360 |
| Ixil | 310 |
| Pápago (tono ooh'tam) | 270kulturně a |
| Cucapá | 260 |
| Cochimí | 240 |
| Lacandón (hach t'an) | 130 |
| Kiliwa (k'olew) | 80 |
| Aguacateco | 60 |
| Teco | 50 |
Data z CDI, Národní park Desarrollo de los Pueblos Indígenas
Domorodý jazyk, o kterém mluví největší skupina lidí zdaleka, je Náhuatl, s více než dvěma a půl milionem reproduktorů. Náhuatl je jazyk mluvený Mexica (prohlásil meh- shee -ka ) lidé, kteří jsou také někdy označováni jako Aztékové, kteří žijí převážně v centrální části Mexika.
Druhým nejvíce mluveným domorodým jazykem je Maya s přibližně jedním a půl milionem reproduktorů. Mayové žijí v Chiapasu a poloostrově Yucatán. Třetí nejvíce mluvený domorodý jazyk v Mexiku je Zapotec, s přes 700 tisíc reproduktorů. Zapotec žije hlavně v jižním státě Oaxaca.
Mezinárodní den mateřského jazyka
Když mluvíme o mateřských jazycích, odkazujeme na všechny jazyky světa, protože právě tímto termínem identifikujeme jazyk, který jsme získali doma, prostřednictvím našich rodičů a dalších členů rodiny. Generální konference UNESCO schválila iniciativu na oslavu Mezinárodního dne mateřského jazyka 21. února, kterou vyhlásilo Valné shromáždění v roce 2002. Vzhledem k riziku pro menšinové jazyky, kulturní a intelektuální dědictví národů, UNESCO dalo přednost podporovat a posilovat kulturní a jazykovou rozmanitost pro vytváření udržitelných společností, zachování kulturních rozdílů a jazyků ve prospěch tolerance a respektu.
V lednu 2006 jmenovalo UNESCO strategický monitorovací orgán (zvláštní tým pro jazyky a mnohojazyčnost) a strukturu operačního dohledu (síť center pro koordinaci jazyků) na podporu úsilí ve všech zemích.
souvisejících odvětvích a službách, které podporují používání jazyků ve vícejazyčných prostředích. Od února 2008 tato organizace na mezinárodní úrovni spolupracuje, mimo jiné, s vývojem soudržných jazykových politik na národní a regionální úrovni v souladu se svou střednědobou strategií.
Mezinárodní den je mezinárodní uznání, které senzibilizuje a upozorňuje na důležitou a dosud nevyřešenou otázku ve společnostech, aby vlády a státy jednaly a přijímaly příslušná opatření a samozřejmě pro občany požadovaly jejich pozornost. Stručně řečeno, Organizace spojených národů využila příležitosti, aby ukázala cestu státům podporou akcí, které mohou přijmout při hledání řešení.
21. února je připomínka, která přispívá k iniciativám na posílení identit založených na používání mateřského jazyka, a tedy na jazykových právech.
Budoucnost domorodých jazyků Mexika
Mexická vláda podnikla některá opatření, aby se pokusila zachovat původní jazyky Mexika. Institut Nacional de Lenguas Indigenas (INALI) je vládní instituce v Mexiku, která je pověřena úkolem udržovat a podporovat tyto jazyky. Další informace získáte na svých webových stránkách. inali.gob.mx
